Velikonoční pondělí je druhým dnem velikonočních svátků, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně.

V tento den se křesťané radují z Kristova vzkříšení a prožívají velikonoční radost. Velikonoční pondělí je také dnem plným lidových zvyků a tradic, které mají svůj původ v pohanských dobách nebo ve středověku. V českých zemích i na Slovensku je nejznámějším zvykem chodit s pomlázkou a rozdávat kraslice.

Co je pomlázka a kraslice?
Pomlázka je proutěná hůlka spletená z mladých vrb nebo bříz, kterou chlapci a muži šlehají dívky a ženy na zadek. Tím jim mají zajistit zdraví, krásu a plodnost. Dívky a ženy jim pak dávají za odměnu kraslice, sladkosti nebo alkohol.

Kraslice jsou vajíčka ozdobená různými technikami, jako je malování, lepení, vyšívání nebo vyřezávání. Kraslice jsou symbolem života a plodnosti a dávají se jako dary nebo se používají k dekoraci.

Jak vznikly tyto zvyky?
Tyto zvyky mají kořeny v předkřesťanských oslavách jara a plodnosti. Proutěné hůlky měly představovat sílu rostlinného života a přenést ji na lidi. Vajíčka byla považována za zdroj života a magickou ochranu před zlem.

V křesťanské tradici se tyto zvyky spojily s Kristovým zmrtvýchvstáním a jeho vítězstvím nad smrtí. Pomlázka měla symbolizovat bičování Ježíše před ukřižováním a kraslice jeho krev.

Kdy se chodí s pomlázkou?
Tradičně se chodilo s pomlázkou ráno na Velikonoční pondělí. Chlapci obcházeli domy ve vsi nebo ve městě a šlehali dívky a ženy na nohy nebo na zadek. Říkali přitom různé koledy nebo říkanky, například:

Hody hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.

Jak se zdobí kraslice?
Kraslice se zdobí různými technikami, jako je malování, lepení, vyšívání nebo vyřezávání. K tvorbě motivů se používají různé materiály, jako je vosk, sláma, papír, látky, korálky nebo perly. Barvilo se tradičně přírodními barvivy, jako je cibule, řepa nebo šafrán. Jednotlivé barvy a motivy měly svůj význam a symboliku. Například:

Červená barva symbolizovala lásku, radost a Kristovu krev.
Zelená barva symbolizovala jaro, naději a plodnost.
Bílá barva symbolizovala čistotu, nevinu a vzkříšení.
Žlutá barva symbolizovala slunce, světlo a moudrost.
Modrá barva symbolizovala nebe, víru a loajalitu.
Černá barva symbolizovala smutek, smrt a zlo.
Květinové motivy symbolizovaly krásu, radost a život.
Zvířecí motivy symbolizovaly sílu, odvahu a ochranu.
Geometrické motivy symbolizovaly harmonii, rovnováhu a dokonalost.

Co se jí na Velikonoční pondělí?
Velikonoční pondělí je také dnem bohatého stolu a dobrého jídla. Po půstu na Velký pátek se lidé těší na velikonoční pochoutky, které jsou typické pro jednotlivé regiony. Mezi nejznámější patří:

Velikonoční beránek - je sladký koláč ve tvaru beránka, který se peče z mouky, cukru, vajec a másla. Beránek se zdobí polevou, kokosem nebo marcipánem a symbolizuje Ježíše jako beránka božího.
Mazanec - je sladký chléb s rozinkami, mandlemi a kořením. Mazanec se podává s máslem nebo medem a symbolizuje slunce a plnost života.
Nádivka - je slaný koláč z kynutého těsta s náplní z uzeného masa, vajec a zelí. Nádivka se podává teplá nebo studená a symbolizuje hojnost a spokojenost.
Šunka - je uzené nebo vařené maso z vepřové kýty. Šunka se podává s chlebem nebo houskami a s křenem nebo hořčicí. Šunka symbolizuje sílu a odolnost.
Chřest - je jarní zelenina s jemnou chutí. Chřest se podává vařený nebo pečený s máslovou omáčkou nebo holandskou omáčkou. Chřest symbolizuje zdraví a vitalitu.

Velikonoční pondělí je dnem plným radosti, zábavy a tradic. Ať už se rozhodnete pro koledování s pomlázkou, zdobení kraslic nebo pro výlety do okolí, jistě si užijete krásné jarní svátky. Přejeme vám veselé Velikonoce!