V Libereckém kraji eviduje KHS v posledních letech nárůst hlášených případů onemocnění svrabem, a to i přesto, že v letech 2020-2022 v rámci pandemie onemocnění covid-19 byla uplatňována opatření k omezení setkávání. Svrab jako infekční onemocnění podléhá ohlašovací povinnosti, tzn. lékaři mají povinnost toto onemocnění hlásit KHS. Bohužel se tak často neděje a evidované vyšší počty nemocných jsou tak jen špičkou ledovce, což potvrzuje skutečnost, že se informace dostávají k KHS z druhé strany.

„Jak se chovat, jaká opatření a jaká doporučení dodržovat, to jsou nejčastější dotazy, se kterými se v poslední době na nás častěji obracejí rodiče, pedagogové i ředitelé školských zařízení“, popisuje Ing. Kateřina Hochmalová, ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých a pokračuje: „vzhledem k prodlení nám uniká možnost včas edukovat a předejít tak šíření onemocnění v kolektivech a současně předejít stížnostem rodičů na nečinnost ředitelů školských zařízení. Z nevědomosti či pozdní informovanosti dochází ke zbytečnému stigmatizování nemocných a jejich vyčleňování z kolektivů.“

Svrab postihuje osoby bez rozdílu rasy, věku nebo pohlaví a je stále aktuálním celosvětovým problémem. Jeho výskyt býval spojován s lidmi žijícími ve špatných hygienických podmínkách s nižším socioekonomickým statusem, to však již neplatí a svrab se vyskytuje napříč vrstvami společnosti. Naopak právě u lidí s vysokým hygienickým standardem se svrab nemůže naplno projevit, typický výsev vyrážky chybí, jedná se spíše o drobná, nevýrazná ložiska, která se snadno zamění např. za alergickou reakci a
takový člověk je potom zdrojem nákazy. Říká se mu oprávněně „svrab čistotných“, jeho diagnostika není v závislosti na těchto skutečnostech snadná ani rychlá. Cesta přenosu svrabu je těsným kontaktem, sdílením oblečení, setkáváním, sexuálními aktivitami.

V Libereckém kraji evidujeme největší počet nemocných ve věkovém intervalu od 15–19 let. Pro mladé lidi žijící společenským životem jsou těsné kontakty, navazování partnerství, různorodé aktivity běžnou součástí jejich života. Současně jsou i těsně spjati s rodinou a nákaza se šíří prostřednictvím jejich členů do předškolních zařízení, škol, zaměstnání, kroužků atd. Léčba svrabu je poměrně jednoduchá a spočívá v přemazání těla mastmi určenými pro léčbu tohoto onemocnění. Důležité je dodržet pokyny lékaře. Současně s nemocným je nutno léčit i úzké kontakty, i když nemají příznaky onemocnění.

„Ve školách a zařízeních zasažených svrabem nařizujeme důkladný úklid spočívající v dezinfekci povrchů, vyprání a vyvaření prádla, jeho přežehlení. Předměty, které nelze vyprat doporučujeme vystavit chladnému, mrazivému vzduchu alespoň na několik dní. Není však třeba školy a předškolní zařízení uzavírat. Nemocné a jejich úzké kontakty má v péči lékař, který rozhodne o léčbě a následnému návratu do kolektivu ať již školního nebo v případě dospělých do zaměstnání. Neevidujeme žádný hromadný výskyt“, vysvětluje Hochmalová. Svrab je nepříjemné svědivé infekční parazitární onemocnění, provázené silným svěděním obvykle doprovázeným vyrážkou. Škrábání postižených míst může vést ke vzniku druhotné infekce.

Zdroj: KHS Libereckého kraje

Foto ilustrační