LIBEREC - 29.05.2024

Moderní tvůrčí přístupy udržují taneční umění živé a aktuální. Jsou fascinujícím nástrojem, který přináší do starých námětů nový život a do klasických děl současného ducha. Dojemná taneční balada S Y L F, kterou představí baletní soubor DFXŠ v premiéře 31. května, právě tento přístup uplatňuje. Na jevišti Malého divadla v Liberci se nejstarší romantický klasický balet La Sylphide experimentálně přetaví ve svoji nejmladší, nejmodernější verzi. Autorkou choreografie je tanečnice souboru Nuria Cazorla García. Původní hudbu od Hermana von Løvenskjolda upravil do překvapivé podoby španělský skladatel Antonio Blanco Tejero.

Romantická inscenace s motivem nešťastné lásky Sylf je další ze série choreografických děl mladých umělců z řad baletního souboru. V minulosti na scéně Malého divadla vznikly divácky úspěšné i kritikou ceněné tituly jako Café Reichenberg, Dům Bernardy Alby, Posedlost baletem I. a II., Solarix, Jekyll a Hyde, Malý princ, Liliom. Projekty začínajících tvůrců, při kterých se učí technikám choreografie, ale také tomu, jak vést tým a přizpůsobit se tvůrčím výzvám, jsou pro mnohé z nich klíčovým momentem kariéry. Tato divadelní tradice, kterou pečlivě podporuje šéfka baletního souboru Marika Mikanová, je více než jen šancí pro mladé umělce – je to cesta, díky které se pravidelně na liberecké kulturní scéně objevuje nový, mladistvý taneční repertoár přinášející nevšední divadelní zážitky.

Nuria Cazorla García, autorka nové inscenace, se nechala inspirovat světově proslulým romantickým baletem La Sylphide z roku 1832. Námět operního tenoru a mecenáše umění Adolpha Nourrita upravila pro současnou dobu. Vypráví příběh víly, která odláká mladého úspěšného muže od milované snoubenky Effie v den jejich svatby. Jak se zdá, vílu nikdo jiný než James nevidí. Něžné a nepolapitelné stvoření ho škádlí, svádí a manipuluje jím. On nemůže odolat a jeho nově probuzená láska k elementární bytosti se posléze mění v posedlost. Je přízrakem vtahován hlouběji a hlouběji do nadpřirozeného světa, mimo realitu. Rozervaný muž je nucen volit mezi láskou pozemskou a nadpozemskou. Jeho rozhodnutí pro něho samotného i pro všechny zúčastněné nemůže být šťastné. Touha a marnivost ho nakonec připraví o všechno.

Choreografka Nuria Cazorla García 

O připravované inscenaci: „Původní balet, stejně jako mnoho baletů z té doby, má velmi magický a pohádkový nádech až do té míry, že v záplavě éterických víl a zlých čarodějnic příběh ztrácí svůj hluboký význam. Proto jsem přenesla děj do realističtějšího a modernějšího světa, kterému současné publikum lépe porozumí.“

O choreografii: „Choreografie je zcela nová – moderní. Nemohu ji definovat jedním stylem. Každá postava má odlišný pohybový slovník. Například pro postavu věštce jsem zvolila velmi výrazný choreografický jazyk. Využila jsem maximálně výjimečných dovedností tanečníka Yuty Hommy, který je v této roli brilantní. Co se týče víl, jejich kroky a pohyby jsou více neoklasické. Žádné typické kiltové sukně ani romantické tutu baleríny v inscenaci nehledejte. A ačkoliv jsem víly ponechala na špičkách, používají zcela odlišnou techniku, než jaká byla příznačná pro dobu romantismu.“

O hudbě: „Od začátku jsem měla jasno v tom, že pro svou Sylf potřebuji inovativní hudbu, která bude připomínat původní skladby, ale bude vnímána zcela přirozeně jako nová a aktuální, s temnějším podtónem pro některé scény. Požádala jsem španělského skladatele Antonia Blanca, aby vzal původní partituru a kreativně ji upravil. Myslím, že odvedl skvělou práci.“

Závěrem dodává: „Vždy mě lákala myšlenka předělat tradiční balet a dát mu moderní nádech. La Sylphide je romantický balet par excellence, takže to byla velká výzva. Jsem vděčna za příležitost a následnou zkušenost, kterou jsem získala. Nemůžu nezmínit kolegy, kteří mi při tvorbě pomáhali. Jsou to báječní tanečníci a já si moc vážím jejich práce, úsilí a podpory.

Myslím, že publikum bude mou verzí překvapeno. Pokud znají původní La Sylphide, hudba se jim připomene, poznají děj, ale zcela jistě uvidí úplně jiný pohled. A jestliže La Sylphide neznají, budou se bavit a doufám, že je zpracování mile potěší.“

Hlavní role tančí Richard Svoboda a Anya Clarke. Jejich současný pohybový i herecký slovník dodává příběhu na atraktivitě a podtrhuje jeho silné sdělení.

Zdroj: TZ DFXŠ

Foto: Daniel Dančevský