Liberec - Je jí teprve 18 let, přesto už tři roky nastupuje v ženském A-týmu Slovanu Liberec. Odchovankyně klubové akademie Tereza Černá neměla lehké začátky v dospělém fotbale. Kdo jí v nich pomohl a jaké má cíle v kariéře? Nejen na tyto otázky najdete odpovědi v obsáhlém rozhovoru níže.

Můžeš se představit našim fanouškům?

Jmenuji se Tereza Černá, je mi 18 let a jsem hráčkou A-týmu žen. Pocházím z Liberce. Ve Slovanu hraji většinou na kraji zálohy nebo v útoku.

Kdo a kdy tě přivedl k fotbalu?

Fotbal hraji od 10 let. Přivedla mě k němu moje starší sestra. Často jsme si chodily kopat a vzhledem k tomu, že mi to docela šlo, přemlouvala mě, abych ho začala hrát taky. Chvíli mi trvalo než padlo konečné rozhodnutí. Ze začátku jsem se toho totiž hrozně bála, ale nakonec je dobře, že jsem si to rozmyslela.

Jak dlouho působíš ve Slovanu?

Jsem odchovankyní liberecké akademie. Ve Slovanu působím celou dobu od mého začátku. Prošla jsem si všemi kategoriemi od mladších žákyň.

Jak dlouho hraješ v A-týmu a daří se ti v něm?

Do ´Áčka´ jsem přišla, když mi bylo 15 let. Ze začátku to pro mě bylo hodně náročné, protože jsem byla nejmladší, což jsem vlastně pořád. Navíc jsem v tu chvíli přišla jako jediná a ze strany Jirky Lišky na mě byl vyvíjen velký tlak. Naštěstí jsem tam měla ségru, která se mě ujala. Myslím, že se mi zatím daří dobře. V minulé sezóně jsem dala 7 gólů.

Co říkáš na zápas proti Spartě před skvělou diváckou návštěvou?

Nečekaly jsme, že by mohlo přijít tolik diváků. Bylo to pro nás zase úplně něco jiného než na co jsme zvyklé. Normálně nám na zápas přijde třeba 50 lidí. Byly jsme moc rády za tu atmosféru, kterou nám diváci připravili. Hrálo se nám mnohem lépe, když jsme za sebou měli kotel, který nás hnal dopředu.

V létě jsi zažila s ženskou reprezentací U19 finálový turnaj EURO. Jaké to pro tebe bylo?

Pro nás všechny to byl obrovský zážitek, na který budeme dlouho vzpomínat. Určitě byl vidět velký rozdíl, ale myslím si, že jsme podaly velmi dobré výkony. Mrzí nás ale to, že jsme nevstřelily ani jeden gól. Jsou to pro nás ale zase nové zkušenosti, které se nám budou dále v kariéře určitě hodit.

Začátkem října jsi byla opět na srazu reprezentace U19. Věříš, že se to stane pravidlem a udržíš se v národním týmu do 19 let?

Byla bych moc ráda, kdyby tomu tak bylo. Tuhle sezonu jsem zatím nechyběla ani na jednom srazu. Doufám tedy, že to tak bude i nadále.

Jak jsi již zmínila, máš také starší sestru Veroniku, která se zranila na konci září. Co se jí přihodilo a jak to s ní vypadá?

Stalo se to v zápase s Baníkem Ostrava na hlavním stadionu U Nisy. Praskl jí meniskus, křížový i postranní vaz. Momentálně je po operaci. Teď ji čeká dlouhá rehabilitace. Snad půjde vše tak, jak má a co nejdříve se k nám zase vrátí.

Jaké jsou cíle týmu pro tuto sezónu?

Určitě lepší umístění v tabulce než minulý rok. Rády bychom se dostaly do první čtyřky. Zatím k tomu máme dobře nakročeno. Doufám, že v tom budeme i nadále pokračovat.

A tvé osobní cíle v kariéře?

Prozatím bych chtěla dát více gólů než v minulé sezóně. Přála bych si také, abychom se v budoucnu s Libercem umístily v první TOP 3. A jednou bych si také chtěla zkusit nějaké zahraniční angažmá.

Co říkáš na natáčení promo videí s týmem?

Nejdříve to pro mě bylo spíš za trest, ale postupem času už jsem si na to zvykla. Propagace ženského fotbalu je hodně důležitá. Proto je dobře, že tu takový nápad vznikl a řekla bych, že se nám většina videí povedla.

Čemu se věnuješ mimo fotbal a jaké máš koníčky? Studuješ či pracuješ?

Mimo fotbal moc volného času není. Pokud se nějaký najde, tak se ráda podívám na nějaký film nebo seriál. Se ségrou také vedeme sportovní kroužek Gymnathlon, ve kterém se věnujeme všestranné pohybové průpravě dětí. Studuji Obchodní akademii v Liberci. Momentálně jsem ve čtvrtém ročníku, takže budu na jaře maturovat.