ČR - 21.08.2024
Zelené fasády, jako klíčový prvek v boji proti městským tepelným ostrovům, mohou výrazně pomoci se snížením teplot v parném létě. Tropických dnů přibývá a je potřeba se přizpůsobit klimatickým změnám. Chladicí účinek vegetačních fasád nyní potvrzuje výsledek odborného měření.
Evropu znovu zasáhlo rekordně teplé léto. Dle očekávání meteorologů počet tropických dní předčí i minulý rok, jehož léto bylo zatím celosvětově vůbec nejteplejší v celé historii měření.
Od začátku roku padají rekordní teploty v každém měsíci. Na vlastní kůži tak pociťujeme výsledek klimatické změny, které je třeba se přizpůsobit. Stále zvyšující se teploty v kombinaci s mizením zeleně z měst způsobují, že se v nich v létě téměř nedá žít. „Domy, které stavíme, působí v létě jako radiátory. Města jsou pouště, kde převládají materiály jako beton, sklo, asfalt. Pro přírodu nezůstává místo a jen těžce se hledá volný prostor, kam zasadit zeleň, která by nám v létě poskytla tolik potřebné ochlazení. Řešení nabízí vertikální zahrady, živé stěny a zelené fasády. Do relativně malého prostoru lze umístit tisíce rostlin, které pomáhají svému okolí,“ vysvětluje CEO společnosti LIKO-S Jan Musil.
Potvrzeno: Zelené fasády dokáží člověka ochladit
Výzkum prováděný v areálu ve Slavkově u Brna ukazuje, že zelené fasády mohou významně přispívat ke snižování teploty ve městech a zlepšení tepelné pohody jejich obyvatel. Odborníci z neziskové výzkumné organizace ENKI porovnávali vegetační fasádu s fasádou z bílého oplechování v průběhu parních letních dnů v srpnu. Studie přinesla jasné výsledky o chladícím účinku zeleně na okolní prostředí.
Klíčová zjištění:
- Zelená fasáda chladí: V porovnání s bílým plechem, který může na slunci během letního dne dosáhnout teploty přes 60 °C, si zelená fasáda udržuje teplotu okolo 30 °C, díky vypařování vody.
- Stabilizace teplotních poměrů: Výpar vody zajišťuje, že zelená fasáda dokáže ve dne ochlazovat, a navíc přispívá ke stabilnějšími mikroklimatu.
- Význam vertikální orientace: Zelená fasáda je vertikálně orientovaná, což je z hlediska tepelné pohody člověka výhodné, protože poskytuje chladící efekt přímo v oblasti, kde je to nejvíce potřeba.
Výzkumníci se zaměřili na detailní analýzu výměny energie mezi člověkem s průměrnou tělesnou povrchovou teplotou 35 °C a dvěma typy fasád během dvou extrémně teplých letních dní. „Zkoumáme zde základní fyzikální principy. Teplejší těleso vždy sálá do tělesa s nižší teplotou. Fasáda z rostlin si během letních dní udržuje nižší teplotu, než má člověk, čímž ho dokáže ochladit,“ vysvětlil jeden z výzkumníků, který měření prováděl, Jan Pokorný.
Naopak pokud se přiblížíme k fasádě domu, který je postavený z klasických materiálů, má tato plocha v létě mnohem vyšší teplotu a v už tak nesnesitelném vedru nás ještě více zahřívá.
Za všechno může voda
Za ochlazovacím účinkem zelených fasád stojí růst rostlin – fotosyntéza, provázená chladícím efektem výparu vody rostlinou. Za jednu molekulu přijatého oxidu uhličitého a jednu molekulu vyloučeného kyslíku se vypaří několik stovek molekul vody (transpirace).
LIKO-S realizuje zelené fasády převáže použitím hydroponického systému Biotile. Jeden metr čtvereční takovéto vegetační fasády dokáže vypařit 3 litry vody za den, čímž ochlazuje své okolí. Poměrně malá zelená fasáda s plochou okolo 20 m2 tak dosáhne v letním období podobného chladicího účinku, jako mají dvě běžné klimatizace. Přírodní klimatizace v podobě zelených fasád je ale mnohem výhodnější, protože nevypouští horký vzduch. Právě to je problém elektrických klimatizačních jednotek, které tímto teplo pouze „přenášejí na jiné místo“.
Vertikální orientace je důležitá
Prvním krokem při adaptaci budov, který je v současné době už poměrně rozšířený, je umístění zelených střech. Ty ale bohužel, ve srovnání se zelenou fasádou, nedokáží tolik pomoci s ochlazováním okolí. „Člověk je tvor vzpřímený, a proto je vertikální orientace vegetační fasády klíčovým faktorem jejího úspěchu. Díky tomu, že na nás působí po celé své vertikální ploše, je její chladicí účinek značně efektivnější než u jiných typů zeleně“ popsal Jan Pokorný jeden z důvodů, proč má zelená fasáda větší chladicí účinek, než například zmíněná zelená střecha.
„Že mají zelené fasády chladicí účinek a dokáží tepelně stabilizovat budovy, víme už dávno. Této oblasti zeleného stavebnictví se ale bohužel zatím stále příliš výzkumů nevěnuje. Proto jsme moc rádi, že jeden takový v našem areálu proběhl a prokázal, co se přes deset let snažíme předat veřejnosti,“ sdělil Libor Musil.
Výsledky odborného měření zdůrazňují význam zelených fasád pro městské prostředí, zejména v kontextu narůstajících problémů s tepelnými ostrovy ve městech. Implementace zelených fasád by mohla být klíčovou součástí strategií pro adaptaci na změnu klimatu, zlepšení kvality ovzduší a celkového mikroklimatu ve městech. „Kromě chlazení vytvářejí rostliny kyslík, pohlcují CO2, pohlcují prach a čistí své okolí. K tomu všemu ještě prostor zkrášlují, člověk se v přítomnosti zeleně cítí prostě lépe,“ připomíná Jan Musil.
