LIBEREC - 10.11.2023
„Listopadový pogrom na židovské obyvatele v roce 1938 měl být pro evropské demokratické země a jejich politické představitele prvním velkým varováním, co může dál následovat. K čemu nakonec došlo, dobře víme. Tato událost je často popisována jako začátek holocaustu. O to víc šokující je, jaké reakce sledujeme v posledních dnech v souvislosti s palestinskou agresí, k níž došlo 7. října v Izraeli. Něco takového musíme vždy odsoudit a hlasitě proti tomu vystupovat. To, že k tomu máme pádný důvod, potvrzuje nejen historie, ale i některé reakce a otevřené projevy antisemitismu, které v posledních dnech opět pozorujeme. Zlo jakoby se po 85 letech znovu probouzelo,“ řekl primátor Liberce Jaroslav Zámečník.
Připomínku uspořádala Židovská obec Liberec ve spolupráci s Libereckým krajem, statutárním městem Liberec a Federací židovských obcí ČR. Zúčastnily se jí desítky hostů, vedle zástupců pořádajících institucí také vysocí ústavní činitelé, velvyslanci Spolkové republiky Německo a Polska, zástupci židovských obcí a dalších institucí - například Nadačního fondu obětem holocaustu, Institutu Terezínské iniciativy, Židovského muzea v Praze, představitelé Technické univerzity v Liberci a významní občané města.
Křišťálová noc je označení pro protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v Německu, k němu připojeném Rakousku a Sudetech. Bezprostřední příčinnou pogromu byl atentát Žida Herschela Grynszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, který navíc přišel po oslavě výročí Pivnicového puče v Mnichově. Svůj vžitý název získala Křišťálová noc podle rozbitých výloh židovských obchodů. Vypáleny byly desítky synagog, včetně asi padesáti v českém pohraničí na územích, která byla několik týdnů před tím Mnichovskou dohodou připojena k Říši, například v Liberci.
V Liberci bylo v roce 1930 registrováno 1392 osob židovského původu. Do života liberecké židovské komunity však osudově zasáhla druhá světová válka, řada jejích členů zahynula v ghettech a vyhlazovacích táborech. Po válce bylo sice v Liberci evidováno 1211 Židů, z toho však pouze 37 starousedlíků, kteří přežili koncentrační tábory, a 182 zahraničních vojáků.
Židovský náboženský spolek byl založen v Liberci v roce 1863 a v roce 1877 židovská náboženská obec. Modlitebna s 208 sedadly byla přemístěna do dnešní Frýdlantské ulice č.11. V letech 1887 - 89 byla v ulici Na Skřivanech (v dnešní Rumjancevově ulici) postavena synagoga, vypálená nacisty v roce 1938. Neorenesanční synagoga v Liberci, místními nazývána jako Stará, stávala severně od radnice a divadla. Synagoga padla za oběť antisemitské hysterii, když ji liberečtí Němci za Křišťálové noci vypálili do základů. Na jejím místě dnes stojí liberecká knihovna a tzv. Nová synagoga.
Zdroj: Statutární město Liberec