Závažnost každé dopravní nehody v zimním období se může nečekaně znásobit v neprospěch jejího účastníka v okamžiku, kdy z jakéhokoliv důvodů nemůže opustit poškozené vozidlo a je vystaven nepříznivým klimatickým podmínkám včetně nízké venkovní teploty.

Začíná tak boj lidského těla s jeho podchlazením a riziko zástavy srdeční činnosti se postupně zvyšuje.

Jen za minulý rok se dle statistik stalo na českých silnicích během zimních měsíců (tedy v lednu, únoru a prosinci) celkem téměř 22 tisíc dopravních nehod, při kterých bohužel vyhaslo 94 lidských životů a těžké zranění si přivodilo 281 účastníků těchto nehod. Kromě zvýšeného nebezpečí vlivem kluzkého či zledovatělého povrchu vozovky, kdy řidič často nepřizpůsobí jízdu povětrnostním podmínkám, číhá v případě nehody na její účastníky další „nepřítel“ – nízká teplota vzduchu. Ne vždy se totiž zraněný může vlastní schopností dostat z poškozeného vozidla, ať už typem svého zranění nebo zaklíněním v havarovaném vozidle. Bez případné pomoci, a navíc v odlehlém místě, se tak při chladném až mrazivém počasí nachází ve vážném ohrožení života.

Tepelný komfort je totiž pro lidské tělo zcela zásadní z pohledu zachování jeho životních funkcí, příkladně pro normální činnost metabolismu a průběh enzymatických reakcí. A zatímco v teplém prostředí reguluje teplotu těla průtok krve v žilním plexu až k povrchu kůže, v zimním období tato schopnost přenosu tepla, i vlivem velkých tepelných ztrát, do některých částí těla rapidně klesá. Výsledkem zúžení cév a tím omezení proudění krve do kůže je poté celkové snížení teploty těla pod 35,5 °C. Zejména u kosterních svalů pak dochází k nekontrolovatelnému třesu a k produkci až pětkrát většího tepla než v klidovém stavu. V této situaci negativně působí i stresové hormony.

Další postupný pokles celkové teploty lidského těla charakterizuje chladná a bledá kůže, zrychlený dech i srdeční pulz a také celková zmatenost postiženého. Dochází rovněž k pocitu chladu a bolesti v končetinách se zvyšujícím se svalovým třesem. Ke zlomu ve vnímání těchto pocitů dochází u podchlazení těla k teplotě 28 °C, kdy je postižený apatický, usíná a jeho zájem o okolí klesá. V dalším průběhu pak může ztrácet vědomí a správná funkce srdce začíná být ohrožena možným vznikem arytmií. Případnou zástavou krevního oběhu je tento účastník dopravní nehody v bezprostředním ohrožení svého života. Rozhoduje tedy včasná a účinná pomoc na místě nehody.

„Vedle přirozené primární snahy o vyproštění z vozu je potřeba při uvíznutí poškozeného ve voze zajistit do příjezdu záchranářů dle možností péči o jeho tepelný komfort, a to výhradně pasivní formou. K tomu může sloužit suché a teplé oblečení na přikrytí v kombinaci s aplikací protišokové izotermické fólie, která je povinnou součástí autolékárniček,“ zdůrazňuje postup první pomoci při podchlazení Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh, připravující dlouhodobě kampaň Ty to zvládneš.

Video k tomuto tématu naleznete na:

https://www.tytozvladnes.cz/dopady-nehody/videa/podchlazeni.html