LIBEREC - 09.11.2024

Oblastní galerie Liberec (OGL) zahájila 7. listopadu poslední dvě výstavy letošního roku. Tma, zpěv ptáků, obrazy, plastiky i sklo. To vše vás čeká v rámci výstav Skupina 7 a Hudbu jak vesmír rozlehlou, širou jak poledne. 

Výstava s názvem Skupina 7 je výsledkem spolupráce OGL a Severočeského muzea. Divákovi nabídne pohled do období uvolněných 60. let v Liberci. „Skupina 7 vznikla v roce 1959, tvořilo ji sedm umělců různých výtvarných oborů a žánrů. Mezi zakládající členy patřili sochař Jiří Seifert. Přesto, že jen rok po založení počet členů skupiny překročil magickou sedmičku, v názvu byla ponechána, a tak nadále vystavovali pod názvem Skupina 7,“ vysvětluje jedna z kurátorek výstavy Michaela Kubišová.

Skupina 7 každoročně vystavovala, až do roku 1967, v Severočeském muzeu v Liberci, v sále, který je dodnes neoficiálně pojmenovaný jako Sedma. Jednotliví členové skupiny vystavovali i samostatně, nebo v rámci skupinových výstav. Poslední byla uspořádána na přelomu let 1966 a 1967 v prostorách Severočeského muzea.

Výstava Skupina 7 v liberecké galerii představuje zhruba padesátku děl, přičemž každý z členů skupiny je tu zastoupen alespoň jedním. „Často jsme dohledávali díla umělců, kteří už od 70. let netvořili, což pro nás bylo velice těžké. Proto někteří z autorů mají vystaveno méně prací než ostatní. Naše výstava si ale neklade za cíl rekonstruovat dobové výstavy skupiny, nýbrž navodit atmosféru 60. let v Liberci, atmosféru nové energie a naděje,“ doplňuje Kubišová.

“Skupina 7 a její činnost v šedesátých letech je nedílnou součástí historie kulturního libereckého života, sice pro někoho může být ta doba hluboká minulost, ale spousta lidí je ještě zažila a určitě se najdou pamětníci, kteří si ty konkrétní umělce ještě pamatují. Určitě je třeba zajímat se o naši minulost kulturní život Liberecka v minulosti.” říká spolukurátorka výstavy Markéta Kroupová.

Mladší návštěvníky pak jistě zaujme výstava Hudbu jak vesmír rozlehlou, širou jak poledne, poukazující na problematiku mizejícího ptactva, svět ptáků obecně, přírodní zvuky a vědecké bádání. Podle autorů ptactvo odráží naši vzájemnou propojenost s přírodou a pomáhá nám hledat nové možnosti, jak vnímat naše okolí a naslouchat mu.

“Já se dlouhodobě zabývám enviromentálním uměním a už když jsem sem do OGL nastupovala, tak byl můj záměr tohle téma sem přivést, protože si myslím, že sem prostě patří.” říká kurátorka výstavy Tea Záchová. Oblastní galerie také aktuálně připravuje k této výstavě publikaci, která by měla popisovat jaké druhy ptáků žijí přímo na Liberecku. Podílet se na ní bude třeba i liberecký ornitolog Jan Hanel ze ZOO Liberec. 

Hudbu jak vesmír rozlehlou, širou je poledne, je mezinárodním výstavním počinem, do kterého se zapojilo celkem devět, resp. deset umělců a umělkyň. Zúčastnily se jí též dvě norské umělkyně, a to Elin Már Øyen Vister, jež zaznamenala mizející zvuky ptačího života nejen na ostrově Røst, a Eva Bakkeslett, která tu mimo jiné představuje své dílo Já Kačer. Jde o overal vyplněný kachním peřím, které autorce věnovali ošetřovatelé a čističi kachen na norském ostrově Engeløya. „Jeho vyplnění trvalo tři měsíce, protože prachové peří bývá špinavé od stébel, kousků chaluh a vaječných skořápek.

Jde o velmi pomalý, až meditativní proces, který vás vybízí ke zpomalení, přeladění smyslů a ocenění každého přítomného okamžiku. K obarvení kachního plátna a hedvábné podšívky na oblek jsem použila kamenný lišejník, který vytváří krásnou skvrnitou hnědou barvu připomínající základní barvu samice kachny. Oblek je tak uměleckým dílem, spojujícím starou tradici a performativní rovinu – vyvolávající pocit, že kdokoliv by se mohl stát ptákem,“ říká ke svému dílu autorka.

Obě výstavy budou návštěvníkům přístupné až do února 2025.