JABLONEC NAD NISOU - 8.9.2023
Jablonecká tzv. nová radnice letos slaví 90 let od uvedení do provozu. Architektonická soutěž byla vyhlášená v listopadu 1928, do 15. března 1929 se do ní přihlásilo neuvěřitelných 177 architektů a kolektivů z celé střední Evropy. Do čtvrtého kola postoupilo 12 návrhů, z nichž porota nevybrala vítěze, druhý v pořadí však byl návrh libereckého architekta Karla Wintera. Definitivní podoba projektu byla dokončená v prosinci 1930, prvně se koplo 15. dubna 1931 a stavebně hotovo bylo v říjnu roku 1932. Tehdejší zastupitelé města poprvé zasedli ve velké síni 10. února 1933.
Jablonec dostal k narozeninám pečeť
Statutární město Jablonec nad Nisou mělo od roku 2009 staré zlaté prsteny v souhrnné váze 728,70 g a ryzosti 585/1000, pro které nemělo využití. Šperky město převzalo od puncovního úřadu, který mu je odevzdal na základě tehdy platného občanského zákoníku, který říkal, že pokud se o nález se nikdo důvěryhodný nepřihlásí, připadá obci. Společnost SOLITER, a. s., prsteny roztavila a zlato upravila do polotovaru dle parametrů pro další zpracování. Původní záměr byl vytvořit z části zlata městské pečetidlo.
„Mít městskou pečeť, která by se stala součástí insignií, se nám zdálo vzhledem k 90. výročí uvedení radnice do provozu jako adekvátní počin. Proto jsme požádali Střední uměleckoprůmyslovou školu a Vyšší odbornou školu v Jablonci nad Nisou o vyhlášení soutěže na jeho podobu. Navázali jsme tak na dlouhodobou dobrou spolupráci obou institucí,“ říká jablonecký primátor Miloš Vele.
Podle odborníků je však zlato na výrobu pečetidla příliš měkké. Nicméně nástroj skutečně vznikl. Autorem vítězného návrhu je student VOŠ Jakub Sládek. Tělo pečetidla z ebenového dřeva má jednoduchý tvar symbolizující jabloň, vlastní pečeť o průměru 40 mm z kovu alpaka/pakfong nese stylizovanou podobou městského znaku a kolem něj je nápis statutární město Jablonec nad Nisou. Také miska, do níž se pečetidlo ukládá, je z ebenového dřeva. A ze zlata, které má město k dispozici, vyrazil primátor na konci srpna 2023 jeden zlatý odražek o průměru 50 mm.
Městská pečeť je primátorskou insignií, její užívání je ve výhradním právu primátora a je nepřenosné. Primátor může darovat vyobrazení městské pečeti občanům města a dalším fyzickým osobám, které se zasloužily o rozvoj města, jeho propagaci, ochranu jeho práv a zájmů apod., nebo významným zahraničním návštěvníkům. Jablonec nad Nisou, na rozdíl od jiných českých měst, prozatím městskou pečeť nemělo, její pořízení tak doplnilo primátorský řetěz.
Postupná obnova budovy
Na opravách budovy, která letos slaví své devadesátiny od uvedení do provozu, se pracuje postupně od 90. let minulého století. Největších zásahů se však dočkala v posledních zhruba sedmi letech. Celkem město za opravy své dominanty dosud zaplatilo řádově sto milionů korun.
Fasáda radnice
První velkou opravou prošla fasáda radnice v letech 1987-1989. Použitá technologie byla ale nevhodná pro místní klima, omítka se začala záhy odfukovat, opadávat a stav byl stále méně utěšený. Od července do prosince 2004 se opravily omítky radničního dvora nákladem 5,5 milionu korun. K radikální rekonstrukci fasády s návratem k původní barevnosti město přistoupilo v roce 2016. První etapa se týkala západní strany radnice s věží a náklady přesáhly 13 milionů korun.
V roce 2017 se dokončovala věž a v plánu byla oprava fasády strany jižní a východní. Harmonogram zpozdil nedostatek pracovních sil, takže finální omítky včetně klempířských prvků a opravy balkonu provedla firma až v roce 2018. Druhá etapa oprav vyšla na 8,1 milionu. Poslední, severní strana radniční budovy přišla na řadu na podzim 2018, dokončená byla v roce 2019. Celkové náklady na obnovu radniční fasády a věže byly vyčíslené na více jak 25 milionů korun.
V roce 2018 se na vrchol nerezového hromosvodu vrátila také pětasedmdesát centimetrů velká kopule z měděného plechu, která vznikla dle dobových výkresů. Výroba, usazení a práce s tím spojené přišly město na jeden milion korun.
V pátek 16. srpna 2019 byla v přízemí radnice odhalena pamětní deska Karla Wintera, architekta budovy. Autorem díla je akademický sochař Jiří Dostál. Slavnostnímu odhalení byla přítomná také vnučka architekta, paní Daniela Schejbalová.
V roce 2020 prošel generální opravou radniční oběžný výtah včetně všech dřevěných a mosazných prvků. Ta přišla na celkem šest milionů korun bez DPH.
Úpravy radničních interiérů
V roce 2011 se upravovalo západní křídlo ve druhém patře, kde je kancelář primátora, následovaly úpravy radničních chodeb a dveří, postupná obnova některých kanceláří. V roce 2014 se rozsáhle rekonstruoval parter, který se změnil na informační centrum za 8,5 milionu. V roce 2015 byla zahájena obnova zasedacích místností ve 2. patře, v roce 2017 se představily dvě menší zasedací místnosti poprvé veřejnosti na den památek. Celková cena za jejich rekonstrukci je cca 6 milionů korun.
V prosinci roku 2016 byl na schodišti slavnostně odhalený městský znak, který je kopií žulového znaku z radniční fasády. Úprava schodiště a pořízení znaku stálo necelých 230 tisíc korun. Na jaře 2017 se v radničním vestibulu poprvé rozsvítily dvě velké lucerny vyrobené podle původních výkresů architekta Wintera. Za zhotovení a instalaci luceren město zaplatilo 440 tisíc korun. Rekonstrukce velkého zasedacího sálu 202 v roce 2018 vyšla na 6,3 mil. korun, obnova galerie velkého sálu o rok později pak vyšla na 400 tis.
Radniční okna
Opravy radničních oken v celkem osmi etapách proběhly od roku 2011 do roku 2017. Dubová okna v zasedačkách získala červenohnědou lazuru, ostatní jsou v odstínu historicky správné vanilkově žluté. Renovace a repase radničních oken stála celkem 13 milionů korun, přičemž součet dotačních peněz na jednotlivé etapy činí 3,7 milionu korun. V současné době se pracuje na opravě vitrážových oken v chodbách radnice. Celkové náklady přesáhnou pět milionů korun včetně DPH, město na obnovu oken využilo dotaci Ministerstva kultury (400 tis. Kč) i stotisícový dar Libereckého kraje za titul Historické město LK 2022.
Aktuální opravy
Za 90 let už dosloužilo i sociální zařízení v budově. Proto se v posledních dvou letech všechny toalety, kromě těch pro veřejnost, přebudovaly. Nyní splňují požadavky současnosti a vyhovují hygienickým předpisům. Navíc jsou i velmi pohledné. Byť moderní, zachovávají rysy architektury počátku minulého století. Celkem za jejich přestavbu během roku 2022 a 2023 město zaplatilo 4,7 mil. korun.
Novotou ještě voní zcela nová dubová podlaha v kanceláři primátora i přiléhající zasedací místnosti. Finální cena je necelých 400 tis. korun. Podle dochovaných nákresů architekta Karla Wintera je v primátorově kanceláři také impozantní psací stůl, který se v duchu moderních trendů trochu zvětšil. Ve stejném stylu a materiálu přibyl i jednací stůl a komoda. Nábytek v pracovně primátora stál 675 tis. korun. Pracovna i zasedací místnost může být nově osvětlená LED lištami skrytými ve fabionech, v obou místnostech byla rekonstruována elektroinstalace a vedení je v podlahách přivedené ke stolům. Všechny vypínače a zásuvky jsou porcelánové v jednotném retro stylu. Všechny tyto práce včetně výmalby a opravy omítek, nátěru oken, zrestaurovaného lištování a oprava i vybavení koupelny a záclon přišlo na necelých 280 tis. korun.
Nová radnice nebyla levná
Stavba vyšla na 22,5 mil. Kč – město se muselo zadlužit, na druhou stranu se tak na čas zmírnila nezaměstnanost. Snaha o minimalizaci nákladů se projevila tlakem na co nejkratší dobu realizace a přísnou kontrolu dodržování velmi striktního harmonogramu. Karl Winter s radnicí strávil pět let života. Podrobné plány, návrhy interiérů a vybavení architekt zpracoval v průběhu stavby na tisícovce výkresů.
Stavět se začalo 15. 4. 1931, od 25. 4. se práce rozdělila do dvou směn, v nichž se od května činilo 120 dělníků. Od 11. 6. se síly rozšířily na tři směny po stovce dělníků a začalo se betonovat. Beton míchaly dvě rychlomíchačky o obsahu 350 l, ve sklepě byly další dvě s obsahem 150 l a namíchaný beton přepravovaly dva věžové jeřáby.
Na základy budovy dělníci vyhloubili 17.500 m3 zeminy, kterou uložili na dnešním Horním náměstí. V severovýchodní části současného Mírového náměstí byl výkop pět metrů pod úrovní terénu, v severní osm a v jihovýchodní 12. Stavba radnice trvala 20 měsíců, podílelo se na ní 135 převážně jabloneckých firem a postupně přinesla na delší či kratší čas práci pro asi 1900 dělníků a nepřímo dalším 3000 lidem.
Zajímavosti z historie
Radnice má čtyři křídla kolem uzavřeného dvora. Je široká 45,10 m, dlouhá 52,50 m, zastavěná plocha je 2449 m2, zastavěný prostor 57.650 m3, z toho obchodů bylo 24.138 m3 (tj. 41,87 %), obytných místností 1814 m3 (3,15 %), kanceláří včetně zasedacích sálů 31.698 m3 (tj. 54,98 %).
V suterénu byla část pohostinských zařízení a technické zázemí, ve zvýšeném suterénu sklady a provozní místnosti, v přízemí obchody se zázemím v mezipatře a kino, v prvním patře druhá část pohostinských podniků, kino a kanceláře, druhé až čtvrté patro patřilo převážně úřadu.
Po třech stranách budovy architekt umístil obchody. I přes velký sklon terénu jsou všechny v úrovni ulice. Pronajímáno bylo celkem 12 moderně zařízených obchodů se sklady, vše o celkovém objemu 5123 m3. K nájemcům na počátku patřily například firmy Meinl, optika Kolbe, Městské elektrické podniky nebo kadeřnictví Heinrich.
Zdroj: Město Jablonec nad Nisou/Jablonecká radnice 1931-1933 – Příběh stavby architekta Karla Wintera: J. Strnad, Z. Lukeš, J. Křížek, J. Jaroš
