Dodnes se fotografové v Liberci scházejí ve fotoklubech. Jejich dávný předchůdce, sdružení Lichtbild, vznikl v městě pod Ještědem před sto třiceti lety, roku 1893. Působil až do druhé světové války.

Jeho členové o dvacet až třicet let později výrazně doplnili svou tvorbou práci renomovaných profesionálů, kteří se na rozdíl od amatérů jakožto řemeslní fotografové sdružovali v úředně uznávaném Genossenschaft der Photographen Nordböhmens in Reichenberg  neboli Společenstvu fotografů Severních Čech v Liberci, založenému roku 1905. V něm mimo jiné vykonával funkci předsedy známý liberecký fotograf Ferdinand Stracke.

„Spolková činnost fotografů má skutečně v Liberci dlouhou tradici a také dnes se fotografové v našem městě setkávají a společně vystavují. Existuje tu dokonce Liberecká škola fotografická pod vedení fotografa Šimona Pikouse, kde lektorují i místní fotografové a kam se může přijít učit fotografovat skutečně každý,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Přesně před sto třiceti lety byly schváleny stanovy spolku Lichtbild, jehož název lze z němčiny přeložit jako světlotisk či světelný obraz, ale též coby fotografie. Pod touto značkou ovšem spolek nevystupoval od začátku, první, celé znění bylo Der Club der Amateur-Photographen für Reichenberg und Umgebung  čili Klub amatérských fotografů pro Liberec a okolí. Starším klubem byl na území Čech v rámci tehdejšího Rakouska-Uherska pouze fotoklub v Teplicích, založený v roce 1892.

Liberecký Lichtbild pořádal od svého založení pravidelné schůzky členů, klubovnou se jim nejprve stal Hotel Central, v průběhu let však amatérští fotografové vystřídali i jiné objekty – zejména sály hostince U Města Vídně, kavárny Pošta nebo Radničního sklípku. Zpočátku se schůzky konávaly o sobotách, postupem času byl zvolen páteční večer. Do svých řad fotoamatéři zvali i dámy.

V rámci spolkových večerů bývala vždy přednáška na téma z oblasti fotografie, spolek vedle toho pořádal fotografické vycházky, kde se členové mohli poměřovat nejen ve zvládnutí techniky fotografování, ale též hledali originální záběry a ideální proporce. V roce 1907 se stal spolek Lichtbild členem Spolku Severočeského průmyslového muzea. Vzhledem k tomu, že spolek neměl vlastní prostory, využíval k prezentaci vlastních prací výkladce na tehdejším Staroměstském náměstí 14 – dnes Benešovo náměstí –, kde členové vystavovali a tím přibližovali své práce divákům.

Milníkem v tvorbě členů byl rok 1913, kdy spolek slavil své dvacetileté výročí. Jeho zlatým hřebem se stala výstava s uměleckými ambicemi v Severočeském průmyslovém muzeu. Na výstavě se ukázaly pod jmény 19 autorů stovky prací a během prvních dní výstavy údajně muzeum navštívilo přes tisíc zvědavců. Mezi nejznámějšími vystavovateli se představil fotograf Adolf Gahler s fotografiemi zaměřenými na starou libereckou zástavbu a Heinrich Walter, který se svým aparátem prochodil okolí Kryštofova Údolí. Mezi členy spolku vystavovala jediná žena, Sophie Klinger, ta se představila snímky z cest, zejména motivy kanálů v Bruggách nebo ledovce nad Chamonix.

Ve sbírkách Severočeského muzea se dochovaly také fotografie Karla Elgera, člena Lichtbildu, který ovšem pro účely výstavy nafotil soubor na téma „podzimní deštivý den“. Spolek oslavil též 40. výročí založení, v roce 1933 se ještě hrdě hlásil během oslav československého státního svátku 28. října k německým spolkům, kterých bylo v Liberci v té době cca 130, na počátku čtyřicátých let byl však pod jhem nastupujícího nového nacistického režimu prostě přejmenován na bezpříznakové Fotogruppe alias Fotoskupina, později byl rozpuštěn a po druhé světové válce jakožto spolek německý obnoven nebyl.