LVT. Tři písmena, která představují pro Liberecký kraj významnou zkratku, na niž jsou obyvatelé náležitě hrdí. Liberecké výstavní trhy. Fenomén, na nějž se každoročně sjížděly tisíce návštěvníků a tradice, jejíž sláva byla známá tuzemským i zahraničním turistům po desítky let.
„Podoba veletrhů tak, jak si je pamatujeme z předrevolučních dob, je dávno minulostí. S otevřením hranic, s nástupem internetu a změnou nákupních zvyklostí dnes už lidé nemají potřebu tímto způsobem nakupovat to, co běžně koupí jedním kliknutím. Městu tak zůstala velmi zajímavá lokalita v nejkrásnější části města, která čeká na svůj rozvoj,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Za zlomový a výrazný milník, který otevřel brány do výstavních trhů v Liberci a předznamenal jejich slávu na desítky let dopředu, se považuje rok 1920. Jejich historie se však začala psát mnohem dříve, a to už v srpnu roku 1852, kdy se konala první výstava. Dalšími trhy, které se významově přibližovaly těm libereckým, pak byla česko-německá výstava z roku 1906.
Významný podíl na průmyslu v severočeském městě měla rodina Liebiegů v čele s průmyslníkem a obchodníkem Theodorem. Roku 1920 se stal předsedou nového spolku Reichenberger Messe, jehož cílem bylo uspořádat výstavní trhy, které by se vyrovnaly obdobným akcím v Praze či Lipsku. Historicky první ročník Libereckých výstavních trhů, který se konal v srpnu 1920, přišlo navštívit přes 35 tisíc návštěvníků obdivujících průmyslové výrobky.
Liberecké výstavní trhy se rok co rok těšily čím dál větší návštěvnosti i ze strany zahraničních turistů a zažívaly snový rozmach. Roku 1928 přivítaly až 60 tisíc návštěvníků a psalo se, že se jedná o třetí největší a vůbec nejvýznamnější textilní veletrh v Evropě. Liberec trhy jednoduše žil. Jeho obyvatelé si tradičně zdobili svá okna a balkony květinami či vlajkami, místní firmy v centru města bohatě zdobily své výlohy a křižovatky s ulicemi se měnily v pestrou krásu praporků, ukazatelů a reklam. Rozkvět libereckých veletrhů ukončil příchod druhé světové války. Po jejím ukončení již české město navázalo na tradici a v rámci výstavy Budujeme osvobozené kraje zpřístupnilo nový vstupní pavilon. Zprvu se zdálo, že je letitá tradice výstavních trhů zachráněna. Na počátku 50. let minulého století však veletrh kvůli ekonomickým a politickým změnám umlkal.
Významným milníkem pro trhy byl rok 1956, kdy se začala psát jejich novodobá historie. Zaměřovaly se na textilní sklářskou a módní tvorbu. Počet hostů se z desítek přehoupl na stovky tisíc a každým rokem jejich návštěvnost raketově stoupala. Objevily se módní přehlídky a vystoupení českých zpěváků a zpěvaček. V roce 1965 Liberecké výstavní trhy navštívilo rekordních 604 tisíc návštěvníků a toto číslo nebylo od té doby už nikdy překonáno.
Sedmdesátá a osmdesátá léta byla ve znamení poklesu významu trhů. Ze tří týdnů se zkrátily na osm dní a počet hostů postupně klesal k dřívějším šedesáti tisícům. LVT Liberec se posléze spojily s dalšími podniky a tak vznikly Severočeské výstavy se sídlem v Liberci. Klasické Liberecké výstavní trhy ustoupily do pozadí a koncem 80. let začal stoupat počet menších komerčních výstav. Dnes jsou LVT minulostí a v jeho prostorách dnes stojí Technické muzeum.
Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje
