ČR - 19.08.2024

V úterý 20. srpna končí lhůta pro podání výkazů příjmů zaměstnanců pracujících na dohody o provedení práce. Správě sociálního zabezpečení se navíc ohlašují nejen dohody vzniklé a zaniklé v červenci 2024, ale i všechny předchozí aktivní, byť z nich aktuálně neplynou příjmy.

Oznamovat se budou i dohody, z nichž se neplatí daň ani pojistné. Praktický význam a dopad rozebírá Jan Bonaventura, daňový poradce a zakladatel BREDFORD Consulting.

Hlásí se všechny dohody

Hlášení se bude od srpna podávat každý měsíc za všechny dohody, i ty, z nichž se neplatí daň a pojistné. „Mnoho zaměstnavatelů může na ohlášení zapomenout, zejména pokud nemají standardní zaměstnance. Vystaví se tak možným sankcím a podezření, že se jedná o fiktivní dohody,“ upozorňuje Jan Bonaventura.

Už žádné antidatování

Co bylo dříve častým nástrojem daňové optimalizace, bude od nynějška nemožné. Dohody využívali někteří podnikatelé ke snížení základu daně, často však za hranou zákona jejich fiktivním a zpětným uzavíráním se studenty či důchodci. Po 1. červenci bude využití této praxe vidět při případné kontrole.

„Antidatovat s novou oznamovací povinností bude extrémně riskantní. A u dohod, které budou aktivní po 30. červnu 2024 budou mít úřady celou řadu údajů, které mohou ukazovat na jejich fiktivnost. Myslím, že tento den dostane pomyslného padáka nejvíce dohodářů v historii ČR,” říká Jan Bonaventura.

Vysoké sankce

Ačkoliv není v praxi ukládání pokut za nepodání přehledů běžné, teoreticky hrozí za nepodání či pozdní podání vysoké sankce. „Předpokládám, že zejména zpočátku budou úřady shovívavé, ale časem začnou neplnění povinností trestat. Pokud vznikne podezření, že je prodlení důsledkem fiktivního či zpětného uzavírání, nedivil bych se sankcím v desítkách tisíc Kč,” uvádí Bonaventura.

Hodně peněz za málo hodin

Dohody o provedení práce byly výhodné kvůli své jednoduchosti, ale také možnosti vyhnout se odvodu daně z příjmů a pojistného. Ty ovšem pro svou jednoduchost často vypadají podezřele na první pohled. Například kombinací vykázaných hodin a vysoké odměny.

„Aby si zaměstnanec vydělal po celý rok 10 tisíc měsíčně, s limitem odpracovaných 25 hodin za měsíc, musí být jeho hodinová sazba 400 korun. To je samozřejmě u mnoha pozic a profesí hodně a bije to do očí,” vysvětluje Bonaventura.

Nespoléhejte na vytíženost úřadů

Oznamovací povinnost pracovních dohod dává Správě sociálního zabezpečení k dispozici mnoho údajů, zejména: jméno a příjmení, rodné číslo, datum zaměstnání a výši výdělku. Automaticky se bude zobrazovat kolik „dohodářů” zaměstnavatel má, jakého roku narození, kolik z nich má odpracovaných hraničních 25 hodin do limitu 10 tisíc měsíčně.

„Při zaměstnávání lidí na dohody doporučuji od července maximální pečlivost a pozornost a vyhnout se nelegálním postupům, které nově vyústí velmi pravděpodobně v kontroly a postihy,” dodává Bonaventura z BREDFORD Consulting.